Od závodního jachtingu ke strojařině
Sport provází Markétu odmalička. Kolo bylo běžnou součástí rodinného života a později také doplňkem k jachtingu, kterému se věnovala na vrcholové úrovni. Pod rodným příjmením Audyová závodila od roku 2009 v olympijské třídě Laser Radial a do konce roku 2015 byla členkou reprezentačního družstva. V roce 2013 byla navíc vyhlášena Juniorkou roku českého jachtingu.
Během vysoké školy už ale bylo stále obtížnější kombinovat studium s požadavky vrcholového sportu. Markéta v podcastu vzpomíná také na neúspěšný boj o olympijskou účast a rozhodnutí dostudovat a začít budovat profesní kariéru.
Na Fakultě strojního inženýrství VUT v Brně vystudovala Procesní inženýrství. Technické zaměření pro ni přitom nebylo náhodné – sama říká, že k technice tíhla odmalička a vybírala mezi strojařinou, architekturou a designem.
Co si Markéta odnesla z osmi let v Honeywellu
Už během posledního ročníku nastoupila jako studentka do Honeywellu. Postupně se dostala k vývoji prostředků na ochranu proti pádu z výšky, textilním komponentům a nakonec také k pracovní obuvi. Součástí její profesní cesty bylo i několikaměsíční působení v Šanghaji, kde se věnovala vývoji textilních částí ochranných pracovních prostředků.
Celkem v Honeywellu strávila přes osm let.
Právě zkušenosti z výzkumu a vývoje jsou dnes v MURA výrazně znát. Markéta si z korporátu odnesla systematický přístup k vývoji, testování a kontrole kvality i zkušenosti s komunikací s výrobou a dodavateli. V podcastu přitom o své korporátní kariéře nemluví jako o období, ze kterého potřebovala utéct. Naopak ji označuje za zkušenost, ze které dodnes čerpá.
MURA: když se potká konstrukce s módou
Vlastní značka nepřišla napoprvé. Markéta v rozhovoru popisuje MURA cycling jako svůj třetí projekt – předcházely jí pokusy s batohy a později společný projekt s kamarádkou, která se věnovala jógovému oblečení.
K vlastní tvorbě se naplno vrátila na mateřské, kdy jí podle jejích slov chyběla kreativní práce.
Vývoj produktů přitom připomíná její technickou minulost možná víc, než by člověk u módní značky čekal.
Někdy začíná konkrétní myšlenkou, jindy jí směr ukáže až materiál objevený na textilním veletrhu. Následují střihy, prototypy, šití, zkoušení a testování. Markéta používá také 3D software, ale výsledný kus je podle ní potřeba vždy vyzkoušet v realitě – každá látka se totiž chová trochu jinak.
A právě spojení funkce a designu je pro ni zásadní. I u produktů, které vznikají především kvůli vzhledu, potřebuje mít jistotu, že budou na kole skutečně fungovat.
Merino ano. Ale ne za každou cenu
MURA cycling je výrazně spojená s přírodními materiály a především s merino vlnou. Aktuálně značka na svém webu uvádí lokální výrobu v okruhu přibližně 30 kilometrů kolem Brna a práce s přírodními textiliemi patří mezi základní principy značky.
Součástí některých kolekcí je také přírodní barvení. Markéta experimentuje například s avokádem nebo oplodím vlašských ořechů. Výsledný odstín přitom není pokaždé úplně stejný – záleží na materiálu, barvicí lázni i dalších podmínkách.
Zároveň ale není zastánkyní vlny za každou cenu. Třeba tam, kde je potřeba větší komprese nebo kde dochází k výraznému tření, volí syntetické materiály. Jak sama v podcastu shrnuje: když to s vlnou nejde, tak to nejde.
Cyklistika bez diktátu trendů
V rozhovoru dojde i na současnou cyklistickou módu a vliv Instagramu. Markéta sama oceňuje značky, které si dokážou vybudovat vlastní osobnost a svého zákazníka, místo aby následovaly všechno, co je právě v kurzu.
Podobně popisuje i zákazníky MURA. Nejsou to nutně lidé, kteří sledují každé číslo na cyklocomputeru. Spíš si chtějí jízdu užít, zvednout hlavu od řídítek a rozhlédnout se kolem sebe. Pro Markétu je důležitější požitek a komfort než výkon za každou cenu.
Možná nejlépe její přístup vystihuje odpověď na Kubovu otázku, co by měl člověk při jízdě v oblečení MURA cítit. Ideálně vůbec nic. Nic by nemělo tlačit ani překážet. Člověk by neměl neustále řešit, co dalšího si obléct, a oblečení by ho nemělo odvádět od samotné jízdy.
Poslechněte si nový díl podcastu Za Kolem
Jak se z procesní inženýrky stane zakladatelka vlastní cyklistické značky? Co všechno předchází vzniku jediného dresu? Kolik stojí kvalitní materiály a proč se při vývoji neobejdete bez slepých uliček?
V novém díle přijde řeč i na největší produktové přešlapy, skutečnou cenu malosériové výroby, cyklistické trendy nebo na to, proč si Markéta hlídá, aby jí vlastní značka nevzala kolo jako místo, kam chodí vypnout.
Pusťte si celý rozhovor s Markétou Kopcovou v podcastu Za Kolem na YouTube, Spotify nebo Apple Podcasts.
